Koubová advokátní kancelář České Budějovice

JUDr. Petra Koubová, advokátní kancelář

Výživné pro zletilého

VÝŽIVNÉ PRO ZLETILÉHO

„Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.“ Stanoví tak občanský zákoník ve svém ustanovení § 910. Zákon v citovaném ustanovení nerozlišuje, zda se jedná o zletilou či nezletilou oprávněnou osobu. Vyživovací povinnost vůči dítěti tak nemusí nutně skončit jeho zletilostí. Je to logické už jen z toho důvodu, že standardně je střední škola ukončována ve věku 19 let, nikoli 18 let. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti tak trvá i po nabytí zletilosti, dokud není toto dítě schopno samostatně se živit. Definitivní hranicí tak nemusí být nutně ani věk 26 let, do kterého může zletilý čerpat standardně status studenta.

Schopnost samostatně se živit lze chápat jako schopnost uspokojovat všechny své potřeby. Pokud zletilé dítě studuje, neznamená to však automaticky, že má k němu rodič povinnost výživy. Studium musí být soustavnou cílevědomou přípravou na budoucí povolání, která prohlubuje předchozí vzdělání (zpravidla na něj také navazuje) a má vést ke zlepšení vyhlídek na budoucí povolání, kterým budou získávány finanční prostředky na živobytí. Pakliže je studium za účelem získání výživného pouze využíváno nebo zkrátka uvedené znaky nesplňuje, nárok na výživné zletilé dítě nemá. Jmenované okolnosti, pakliže o nároku rozhoduje soud, posuzuje tento v každém individuálním případě a v souvislostech.

Definici výživného, nebo chcete-li alimentů, v zákoně nenalezneme. Co si pod tímto pojmem představit a co je obsahem vyživovací povinnosti však lze popsat na základě poznatků z odborné literatury a soudní praxe. Pokud se věnujeme tématu výživného pro zletilé dítě, jde o zabezpečení všech odůvodněných potřeb zletilého dítěte. Nikoli pouze o úhradu výživy v užším smyslu slova, ale rovněž o uspokojování dalších potřeb (ošacení, obutí, vzdělání, koníčky a zájmy, bydlení atd.), a to v rozsahu, ve kterém jsou tyto odůvodněné. Rozhodná je také finanční a majetková situace povinného subjektu – v tomto případě rodiče.

Výživné lze přiznat soudním rozhodnutím, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Soudní rozhodnutí má povahu tzv. exekučního titulu, kdy pro neplnění povinnosti v něm stanovené lze vést exekuci rozhodnutí.

 

Sepsala pro Vás:

JUDr. Petra Koubová,

advokátka

info@ak-koubova.cz

777 952 690

O NÁS

Naše služby

Ceny služeb

Kontaktujte nás