Osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci (movité či nemovité) společně, jsou spoluvlastníky. Podílové spoluvlastnictví opravňuje každého spoluvlastníka k celé věci a toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Logicky tak s sebou spoluvlastnictví přináší řadu výzev a často problémů či jiných důvodů, pro které již některý spoluvlastník nemusí chtít ve spoluvlastnictví setrvat.
Podle zákona nemůže být nikdo nucen ve spoluvlastnictví setrvat. I jako spoluvlastník, kterému stávající režim spoluvlastnictví vyhovuje, je však potřeba mít na paměti, že se jedná o situaci relativně nejistou, kdy v zásadě (až na specifické situace) nelze zabránit druhému spoluvlastníku v tom, aby žádal a inicioval zrušení podílového spoluvlastnictví, resp. oddělení ze spoluvlastnictví.
Spoluvlastník také může, pokud mu v tom nebrání věcné právo či jiné omezení, se svým spoluvlastnickým podílem volně nakládat, například jej prodat komukoli třetímu. Mohou pak vzniknout nepříjemné situace, kdy spoluvlastníky společné věci (typicky nemovitosti) jsou cizí lidé a jejich záměry mohou být různé. I spoluvlastnický podíl může být navíc předmětem exekuce nebo být součástí majetkové podstaty v rámci insolvenčního řízení. I toto by si spoluvlastníci měli uvědomovat.
Každý spoluvlastník může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Občanský zákoník jisté omezení stanoví, když tak spoluvlastník nesmí žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Další limity jsou dány například u zemědělských pozemků.
Zrušení spoluvlastnictví
Spoluvlastnictví lze primárně zrušit dohodou všech spoluvlastníků. Alternativním řešením v případě, kdy se nepodaří ke společnému konsenzu dojít formou dohody, je žaloba. Každému spoluvlastníkovi by tak mělo být patrno, že ignorace snahy jiného spoluvlastníka vypořádání spoluvlastnictví řešit, nikam nevede a věc patrně může skončit u soudu. Ten oproti mimosoudní dohodě spoluvlastníků nemusí respektovat jejich vůli a jeho úvaha by měla jít tím směrem, že je-li možné věc (nejčastěji nemovitost) rozdělit, rozhodne soud primárně o jejím rozdělení (typicky dům, který lze reálně rozdělit na bytové jednotky nebo pozemek, který lze rozdělit na více pozemků).
Pokud rozdělení věci (například i s finančním vyrovnáním spoluvlastníků) není možné, může být věci přikázána jednomu nebo více spoluvlastníkům za přiměřenou náhradu. Pokud ani toto není možné, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě, případně lze dražbu umožnit pouze mezi spoluvlastníky.
Právní řešení spoluvlastnictví
Spoluvlastnictví zejména nemovitostí je institutem, který přináší řadu právních otázek, se kterými klienti často navštěvují naši kancelář. Vaši spoluvlastnickou situaci posoudíme na základě Vámi sdělených informací, ověříme aktuálně zapsaný stav na listu vlastnictví. Sami pak iniciujeme jednání s ostatními spoluvlastníky nebo reagujeme na jejich návrh řešení. Ideálním způsobem je uzavření dohody, která je kompromisem stran a reflektuje jejich svobodnou vůli. Pokud je ze stavu jednání zřejmé, že dohodu nebude možné uzavřít, vyřeší situaci soud.
Poskytneme Vám odborné právní zastoupení a možnost informovaně se rozhodnout o jednotlivých krocích. Připravíme veškeré podklady. Vše s cílem maximálně chránit oprávněné zájmy našeho klienta.
